NEPREHLIADNITE: Knižní doupě

Dnes vám prinášam rozhovor so Syki z Knižního doupěte v rubrike NEPREHLIADNITE.

Syki na svojom blogu oslávila už rok pôsobenia. Medzi časom sa stala inšpiráciou pre začínajúcich blogerov. Jej blog sa hemží recenziami, meme, súťažami a rôznymi nápadmi z jej dielne. Popri tom s radosťou vytvára dizajny na blogy.

1.Ahoj, najskôr sa nám predstav a povedz niečo o sebe.

Jmenuju se Petra, ale na internetovém poli mě znáte pod přezdívkou Syki, kterou mám už od základní školy. Narodila jsem se na začátku revolučního roku 1989 a dá se říct, že jsem ještě „Husákovo dítě“. V současné době studuju navazující magisterské studium u nás v Karviné na Slezské univerzitě.

Momentálně to je rok, co bloguju o knižním světě. Ke knihám mám vztah už od dětství a to díky svým rodičům. Momentálně jsou z mé lásky ke knihám poněkud rozpačití, protože to v mém pokoji začíná vypadat jako v nějaké knihovně. Když je miluješ, není co řešit… no ne?

Kromě knih je mou velkou vášní hudba. Jedenáct let jsem hrála na klavír, tři roky jsem byla členem sboru, moc ráda si zpívám s rádiem, nemám ráda ticho, k hudbě mě vážou vzpomínky. Jsem dosti společenský člověk. Nemám problém navazovat hovor s neznámými lidmi, i když častokrát nechci radši vědět, co si o mé potrhlosti myslí. Ale šílená nejsem, jenom mám ráda život.

2.Ako si sa dostala k recenzovaniu knih?

Jsem strašně ukecaná osoba a pořád mám co povídat. Vždycky jsem hodně četla, ale neměla jsem si s kým o tom popovídat, protože takových knižních bláznů jako jsem já, v okolí moc nemám. A tak jsem si sama pro sebe založila blog, na který jsem původně chtěla psát jenom své postřehy a pocity z knih, které jsem přečetla. Pak jsem odjela do Ameriky, kde jsem našla nějaké ty americké knižní blogy. Vrátila jsem se domů a rozhodla se, že zkusím něco podobného i u nás.

Jsem recenzent - amatér. Nemám na to žádnou školu, nepíšu do žádných novin, časopisů ani ezinů. Ze začátku jsem si psala jenom sama pro sebe, ale pak jsem se dostala do tenkrát ještě malé knižní blogovací komunity… no a pakl už to jelo. Psaní recenzí mě baví, protože tak můžu ostatním sdělit svůj názor a zjistit, jestli se na to někdo dívá stejně jako já.

3.Ktorý žáner máš najradšej? Prečo?

Nedá se říct, že bych měla vyloženě jen jeden oblíbený žánr. Přečtu si všechno, co mě nějak dokáže zaujmout. Sice se v poslední době spíše zaměřuju na žánr pro dospívající, ale stejně tak si přečtu nějakou detektivku, životopis či román pro dospělé. Mám radši knihy s fantasy a scifi prvky, ale stejně tak se mi líbí obyčejné dívčí romány.

4.Čítala si v poslednej dobe knihu, ktorú si už po pár stranách odložila?

Snažím se knihu vždycky dočíst. Když mě zrovna dvakrát nechytne, dám si od čtení pauzu a po čase se k ní zase vrátím. Ale určitě existují knihy, které jsem dočíst nedokázala, ale teď si na žádnou nevzpomenu.

5.V akom jazyku najradšej čítaš?

Já to mám tak na půl. Čtu v češtině i v angličtině, i když mi v poslední době přijde, že mi to čtení v angličtině jde mnohem rychleji. U některých českých překladů totiž trpím.

6.Čo ťa na blogovaní najviac baví?

Mě baví všechno. Psaní recenzí, hledání nových knih, sdělování novinek, diskuze a tak dále a tak dále. Knižní blogování mi za ten rok neskutečně přirostlo k srdci a o svém blogu ve slabých chvilkách mluvím jako děťátku - ale jinak jsem úúúplně normální, vážně. Pokaždé mě potěší, když mi někdo něco napíše do komentářů, protože tak vím, že jim stojím za tu chvilku času.

7.Prečo si si pre blog vybrala práve to meno, ktoré si mu dala?

Chtěla jsem, aby měl český název. Angličtinu mám sice ráda, ale jsem patriot. Nemusí se ta angličtina srát úplně všude. Jsem na svůj jazyk pyšná. Uvažovala jsem, jak bych měla nazvat místo, kam budu psát své rozumy. Ani nevím, jak pořádně jsem došla ke Knižnímu doupěti. S názvem blogu jsem naprosto spokojená a určitě ho měnit nebudu.

Budúci pondelok sa môžete tešiť na rozhovor s Nikki Fin z Nikki Fin´s diary.