Dnes vám prinášam rozhovor so Seesen z Imaginary Whispers, mnou a aj vami obľúbenou českou bloggerkou. V rozhovor sa dozviete, ako získal blog svoje meno, čo priviedlo Seesen k recenzovaniu a čo to o nej samotnej.
Ahoj, najskôr sa nám predstav a povedz niečo o sebe.
V reálném světě se jmenuji Pavlína, ve světě internetu mě můžete znát jako Seesen, případně Dream.less (straší přezdívka používaná pouze na fanwebu, kterou je mi líto zrušit, přestože díky tomu vypadám trochu schizofrenně) a ještě chvíli o sobě budu moct tvrdit, že jsem náctiletá. Jsem upovídaná introvertka, která má ráda knihy všech možných i nemožných žánrů a nemohla by žít bez knih, Goodreads, kafe a mp3 přehrávače (ne nutně v tomto pořadí).
V reálném světě se jmenuji Pavlína, ve světě internetu mě můžete znát jako Seesen, případně Dream.less (straší přezdívka používaná pouze na fanwebu, kterou je mi líto zrušit, přestože díky tomu vypadám trochu schizofrenně) a ještě chvíli o sobě budu moct tvrdit, že jsem náctiletá. Jsem upovídaná introvertka, která má ráda knihy všech možných i nemožných žánrů a nemohla by žít bez knih, Goodreads, kafe a mp3 přehrávače (ne nutně v tomto pořadí).
Ako si sa dostala k recenzovaniu knih?
Kdysi dávno jsem objevila stránky jménem Goodreads - kterým jsem časem úplně propadla. A jednou, když už jsem zrovna něco dočetla, napadlo mě, že bych vlastně taky mohla přispět svým názorem na knihu. No a protože stránky byly anglicky a žádné české přátele jsem tam ještě neměla, začala jsem psát recenze právě anglicky - teď tomu byly právě dva roky. První českou recenzi jsem napsala až skoro o rok později, byl to takový výjimečný projekt. A právě díky němu jsem si uvědomila, jak mě baví recenzovat česky, a že bych to chtěla dělat častěji než jen výjimečně.
Kdysi dávno jsem objevila stránky jménem Goodreads - kterým jsem časem úplně propadla. A jednou, když už jsem zrovna něco dočetla, napadlo mě, že bych vlastně taky mohla přispět svým názorem na knihu. No a protože stránky byly anglicky a žádné české přátele jsem tam ještě neměla, začala jsem psát recenze právě anglicky - teď tomu byly právě dva roky. První českou recenzi jsem napsala až skoro o rok později, byl to takový výjimečný projekt. A právě díky němu jsem si uvědomila, jak mě baví recenzovat česky, a že bych to chtěla dělat častěji než jen výjimečně.
Ktorý žáner máš najradšej? Prečo?
Můj bookaholismus z mládí se opět začal projevovat až na střední škole – a to s objevem Young adult fikce, která pro mě vždycky bude (alespoň dokud z ní nevyrostu) „weapon of choice“. Hlavně paranormal, fantasy, dystopie ale i contemporary. Ale ve své podstatě nejsem vybíravá a pokud je kniha opravdu dobrá, nevadí mi jakýkoli žánr.
Můj bookaholismus z mládí se opět začal projevovat až na střední škole – a to s objevem Young adult fikce, která pro mě vždycky bude (alespoň dokud z ní nevyrostu) „weapon of choice“. Hlavně paranormal, fantasy, dystopie ale i contemporary. Ale ve své podstatě nejsem vybíravá a pokud je kniha opravdu dobrá, nevadí mi jakýkoli žánr.
Čítala si v poslednej dobe knihu, ktorú si už po pár stranách odložila?
To se mi stává častěji, než bych ráda. U některých knih dokonce opakovaně. Nejhorší je to v případě, že mám za sebou nějakou úžasnou knihu, která všechny následující nadlouho zastíní. To pak jsem schopná takhle nechat klidně několik knih za sebou, než se u nějaké usadím. Ale většinou jim ještě někdy dám druhou – někdy i třetí – šanci. Kdybych bývala nebyla dala druhou šanci Incarceronu, který jsem napoprvé dočíst nedokázala, připravila bych se o skvělý čtenářský zážitek :) Proto snad někdy v dohledné době dám druhou šanci Jane Was Here, Firelight nebo Angel's Blood.
To se mi stává častěji, než bych ráda. U některých knih dokonce opakovaně. Nejhorší je to v případě, že mám za sebou nějakou úžasnou knihu, která všechny následující nadlouho zastíní. To pak jsem schopná takhle nechat klidně několik knih za sebou, než se u nějaké usadím. Ale většinou jim ještě někdy dám druhou – někdy i třetí – šanci. Kdybych bývala nebyla dala druhou šanci Incarceronu, který jsem napoprvé dočíst nedokázala, připravila bych se o skvělý čtenářský zážitek :) Proto snad někdy v dohledné době dám druhou šanci Jane Was Here, Firelight nebo Angel's Blood.
V akom jazyku najradšej čítaš?
V jazyku originálu – tedy většinou v anglickém. Je na něm něco hrozně… jak to říct – něco, co mě přimělo jej studovat :) Navíc se takhle nic nemůže ztratit v překladu, který bohužel ne vždy je úplně ideální. Ve chvíli, kdy při čtení českého překladu za těmi slovy “vidím“ původní anglické fráze, nikdy si nejsem jistá, jestli to je jen „ve mně“, nebo to šlo přeložit líp (možná obojí dohromady). Ale existují i výborné české překlady, kterými bych nikdy nepohrdla, jako třeba Harry Potter nebo Zeměplocha Terryho Pratchetta.
V jazyku originálu – tedy většinou v anglickém. Je na něm něco hrozně… jak to říct – něco, co mě přimělo jej studovat :) Navíc se takhle nic nemůže ztratit v překladu, který bohužel ne vždy je úplně ideální. Ve chvíli, kdy při čtení českého překladu za těmi slovy “vidím“ původní anglické fráze, nikdy si nejsem jistá, jestli to je jen „ve mně“, nebo to šlo přeložit líp (možná obojí dohromady). Ale existují i výborné české překlady, kterými bych nikdy nepohrdla, jako třeba Harry Potter nebo Zeměplocha Terryho Pratchetta.
Čo ťa na blogovaní najviac baví?
Asi možnost doporučit knihy, které za to stojí, které by si zasloužily víc pozornosti a víc čtenářů. Znáte ten pocit, když dočtete nějakou skvělou knížku, kterou nikdo jiný kromě vás nezná, a vy byste si o ní chtěli s někým popovídat a ono to nejde, nemáte s kým? V tomhle je asi největší krása blogování. A taky když někomu pomůžu vybrat si knihu, když mi někdo řekne, že se u recenze pobavil nebo knihu také četl a s má recenze vystihuje, co při čtení cítil i on. To pak vždycky celý den svítím a říkám si, že přece jen asi něco dělám správně.
Asi možnost doporučit knihy, které za to stojí, které by si zasloužily víc pozornosti a víc čtenářů. Znáte ten pocit, když dočtete nějakou skvělou knížku, kterou nikdo jiný kromě vás nezná, a vy byste si o ní chtěli s někým popovídat a ono to nejde, nemáte s kým? V tomhle je asi největší krása blogování. A taky když někomu pomůžu vybrat si knihu, když mi někdo řekne, že se u recenze pobavil nebo knihu také četl a s má recenze vystihuje, co při čtení cítil i on. To pak vždycky celý den svítím a říkám si, že přece jen asi něco dělám správně.
Prečo si si pre blog vybrala práve to meno, ktoré si mu dala?
Chtěla jsem něco mírně abstraktního. Něco, co by se knih týkalo a zároveň neobsahovalo nic tak prudce originálního a zjevného jako knihy, čtení, papír, recenze, čtenář... Měla jsem docela dlouhý seznam zajímavých kontrastních spojení, jehož tvorbě jsem věnovala hned několik hodin fyziky a dějepisu (které tak byly trochu méně nezáživnější než obvykle). A jedno z těch spojení mi od začátku znělo tak nějak správně. Výstižně. Protože nejdůležitější věcí, která je při čtení potřeba, je představivost – Imagination. Kniha na vás nemusí křičet, ani mluvit, stačí když vám šeptá. Našeptává vaší představivosti. Takový Imaginární šepot. Imaginary Whispers. (Ano, možná jsem čtenáře chtěla trochu zmást tím, že blog bude o hraní tiché pošty ;))
Chtěla jsem něco mírně abstraktního. Něco, co by se knih týkalo a zároveň neobsahovalo nic tak prudce originálního a zjevného jako knihy, čtení, papír, recenze, čtenář... Měla jsem docela dlouhý seznam zajímavých kontrastních spojení, jehož tvorbě jsem věnovala hned několik hodin fyziky a dějepisu (které tak byly trochu méně nezáživnější než obvykle). A jedno z těch spojení mi od začátku znělo tak nějak správně. Výstižně. Protože nejdůležitější věcí, která je při čtení potřeba, je představivost – Imagination. Kniha na vás nemusí křičet, ani mluvit, stačí když vám šeptá. Našeptává vaší představivosti. Takový Imaginární šepot. Imaginary Whispers. (Ano, možná jsem čtenáře chtěla trochu zmást tím, že blog bude o hraní tiché pošty ;))
Ďakujem Seesem veľmi pekne za rozhovor a nabudúce sa tešte na rozhovor s Kath z Kath´s world of books
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára